V mnoha ohledech je město Šternberk mezi sídly podobné velikosti mimořádné. Ať už se jedná o jeho bohatou historii s mnoha dochovanými památkami, unikátní polohu na pomezí hanácké roviny a jesenických hor či sportovní a kulturní tradici i současnost se spoustou slavných osobností. A mezi tyto exkluzivní výhody patří i skutečnost, že se v ani ne patnáctitisícovém městě nachází špičková nemocnice. Není to zdaleka tak samozřejmé, mnohokrát jsme o její existenci a budoucnost museli tvrdě bojovat.
Mít ve Šternberku dlouhodobě velmi dobře hodnocenou nemocnici vnímám jako výsadu. Zvlášť v situaci, kdy necelých dvacet kilometrů od nás leží krajské město Olomouc se špičkovou fakultní nemocnici, vojenskou nemocnicí a několika velkými poliklinikami. Však se také s prakticky každou novou koncepcí šetření a restrukturalizace ve zdravotnictví pravidelně objevovala myšlenka na zrušení, nebo alespoň výrazné osekání šternberské nemocnice, například na pouhou léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN).
Jako zástupci vedení města jsme se tomu vždy bránili a naštěstí pokaždé úspěšně. Zlomový okamžik přišel v roce 2007, kdy se nemocnice ve Šternberku stala součástí společnosti Středomoravská nemocniční, která si toto krajské zdravotnické zařízení vzala do dlouhodobého pronájmu. Jako místostarosta města jsem tehdy našel společnou řeč s osvíceným a velmi schopným ředitelem této společnosti Tomášem Uvízlem. Měl jsem s ním poté čest spolupracovat jako předseda představenstva Středomoravské nemocniční a za rozvoj zdravotnictví nejen ve městě Šternberk, ale i v celém našem regionu jsem se bil také jako člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
To mělo svůj značný význam při poslední velké krizi kolem existence a dalšího směřování šternberské nemocnice v roce 2012. Proti snahám Všeobecné zdravotní pojišťovny a ministerstva zdravotnictví o faktickou likvidaci nemocnice jsem zorganizoval velkou petiční akci, kterou svým podpisem podpořilo na deset tisíc lidí. Petice se dostala až do petičního výboru poslanecké sněmovny a tlaky na samotnou existenci zdravotnického zařízení se podařilo přetavit v jeho další rozvoj.
Střihem se dostáváme do současnosti, tedy do doby, kdy v areálu Nemocnice Šternberk vzniká zbrusu nový pavilon pro interní oddělení a některá další zdravotnická pracoviště (neurologie, JIP). Jedná se o budovu stavěnou podle nejmodernějších standardů, které mimo jiné ušetří nemocnici statisíce ročně a znamenají minimální zátěž pro životní prostředí. Zkrátka tak jak tomu má v 21. století být. Vzorem pro nový pavilon je mnohokrát odborníky oceněná II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická Fakultní nemocnice Olomouc se standardy pasivní budovy. Ostatně shodný je i autorský tým obou budov. Objekt za více než čtvrt miliardy korun se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím má začít sloužit veřejnosti na jaře příštího roku.
Jsem velice rád, že tato velkorysá investice Olomouckého kraje s příspěvkem města Šternberk je definitivním razítkem a pečetí na budoucím rozvoji naší nemocnice. Po dostavbě moderní interny už nikdo její existenci nemůže nijak rozporovat. Protože jsem celou akci jako investiční náměstek hejtmana kraje připravoval a svým nástupcům ji předával ve stavu, v němž už nic nebránilo jejímu úspěšnému dokončení, vnímám tuto stavbu jako určité završení mého úsilí o zachování a rozvoj nemocnice pro obyvatele Šternberka a blízkého okolí.
Ať nám tedy naše nemocnice i s novým krásným pavilonem dobře slouží!
